Všechny barvy modřin
Brněnská kapela whyohwhy debutuje rozmáchlým a podmanivým albem
Pětici s rozmanitějším vkusem by člověk těžko hledal. Zpěvačka Barbora Hora je náturou písničkářka, zpěvačka Soňa Amran má ráda rap a techno. Kytarista Dag Markl je ctitel kytarových efektů a podle britského žánru shoegaze o sobě říká, že je „poctivý východoevropský ,do bot civič‘“. Baskytarista Pavel Boika vystudoval hru na kytaru a má blízko k soudobé klasice. Bubeník Daniel Vladík si zase umí užít intenzitu tvrdých žánrů včetně metalu. Dohromady tvoří kapelu whyohwhy, která minulý týden debutovala rozmáchlým a výjimečně podmanivým albem Bruises, na němž se zmíněné vlivy přirozeně prolínají.
Whyohwhy jsou kapela lidí, kteří poslouchají a mají rádi takřka všechno, ale také chtějí znít dobře, když se dají dohromady. Hudební mix v jejich případě zrcadlí ten lidský a souhra na pódiu je podmíněná vzájemným respektem k tomu, co kdo přinese do zkušebny a čím chce přispět nové skladbě. Deska tak citlivě zachycuje, jak se dá ze zdánlivé nesourodosti vytvořit hudební i emocionální soulad.
Současně s tím whyohwhy patří k výrazné nové generaci brněnských kapel, které se v posledních letech oddělily od letitého (místy až zatěžujícího) dědictví zdejší alternativy. Na rozdíl od ní nasávají vlivy z mezinárodní indie scény, nezpívají tak důsledně česky a svoje centrum mají především v Kabinetu Múz, renomovaném klubu spojeném s prodejnou desek i vyhlášenou veganskou restaurací. Tady ostatně whyohwhy debut pokřtí 22. února, pak budou následovat zastávky 23. února v pražském Punctu a 24. února v plzeňském Mōōvementu.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu