Náhradní přátelé

Dvacet jedna milionů let. Tolik času strávili dohromady loni američtí diváci sledováním filmů, seriálů a dalších programů on-line. Astronomickým číslem začíná nejnovější zpráva společnosti Nielsen o sledovanosti streamovacích platforem jako Netflix, Disney+ či AppleTV+. Oslňující číslo je však zároveň abstraktní a začne být zajímavé až ve chvíli, kdy se podíváme, co se za ním skrývá. Ukáže se totiž, že diváci loni dávali přednost starším seriálům před novými. Vysvětlení může být několik. Zahrnují psychologii, technologie i trochu spekulace a dohromady vypovídají o proměně diváckých návyků v době zdánlivé permanentní krize, o změnách v samotném streamování nebo o nečekaném potěšení.

Starší seriály vládnou nejsledovanější desítce. Vede dvanáct let staré soudní drama Kravaťáci, následuje kriminálka Námořní vyšetřovací služba (NCIS), za ní romantičtí Chirurgové, Teorie velkého třesku a Přátelé. Jednoznačně nejsledovanějším novým seriálem je pak komediální Ted Lasso. Příběh o kouči amerického fotbalu, který trénuje anglickou Premiere League, aniž by věděl, co je ofsajd, nicméně dosáhl jen zhruba polovičních čísel Chirurgů. I při zvážení různých technických proměnných, jako je vyšší počet dílů starších seriálů, a tedy i měřitelných minut, kdy se někdo dívá, je to pozoruhodná statistika.

Kdykoli mají konzumenti rádi něco „starého“, přijde na řadu jako vysvětlení prostá nostalgie: diváci se rádi vracejí do minulosti, po které se jim údajně stýská. Je to však trochu komplikovanější. Sledovanost jde totiž často napříč generacemi. Příkladem mohou být Přátelé, které objevuje mladé publikum. Studie z roku 2019 ukázala, že náctiletí fanoušci čtvrt století starý seriál o partě kamarádů z New Yorku sledují proto, že s humorem pojednává o tématech, která sami řeší – jako je přátelství či rivalita mezi sourozenci. Postavy představují svého druhu „náhradní“ přátele, kteří „dávají naději, že všechno dobře dopadne“, i když reálný život není ideální.