Jen snazší propouštění zaměstnanců českou ekonomiku nezachrání 

„Nejpravděpodobnější je, že se nestane nic,“ shrnuje sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Prokop lakonicky dosavadní diskusi nad jedním ze 37 návrhů, které poradní skupina vytvořila na objednávku Fialova kabinetu a v předminulém týdnu představila. Vláda na podzim minulého roku zadala vypracovat doporučení, která mají vést k „vyššímu dlouhodobě udržitelnému ekonomickému růstu“ této země. 

Řeč je o bodu deset, nesoucím úřední název „Modernizace zákoníku práce“. Pod ním se skrývá – mimo jiné – návrh na snazší propouštění zaměstnanců. Jde nicméně o pouhý výsek zamýšleného opatření – jež zahrnuje ambiciózní rekvalifikační programy nebo vyšší podporu v nezaměstnanosti –, který se díky své údernosti v minulém týdnu propracoval do novinových titulků i veřejných diskusí. 

Kompletní materiál od NERV každopádně obsahuje celou škálu návodů, jak posunout Česko směrem k budoucnosti – od reformy vězeňství (včetně zavedení regulovaného trhu s konopím) po změny ve vzdělávání nebo daňové politice. Výše zmíněná „zkratka“ dobře ilustruje limity snah měnit zdejší systém směrem k progresivnějšímu modelu, schopnému lépe reagovat na „současné globální výzvy“, a zároveň i možnosti, jak tyto limity překonávat.

Menu pro vládu

Na pozornosti jednomu ze zmíněných bodů přidal zejména ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Jsem určitě pro. Je to jedna z věcí, na které se chceme soustředit,“ řekl ministr předminulý týden k jedné části zmíněného návrhu – tedy onomu snazšímu propouštění. Ministerstvo financí teď vzkazuje, že debaty ohledně návrhu NERV probíhají na úrovni vládní koalice. „Do ukončení těchto jednání nemůžeme předjímat jejich výsledek,“ říká Stefan Fous z tiskového oddělení ministerstva. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v České televizi naopak prohlásil, že tohle téma „vůbec není na pořadu dne“.  

Ve skutečnosti NERV ohledně pracovního trhu navrhuje inspirovat se Dánskem. Tamní model ve zkratce pracuje se dvěma pojmy: flexibility (pružnost) a security (ochrana) – přetavených v takzvaný systém flexicurity. Ten dává zaměstnavateli možnost snáze ukončit zaměstnanecký poměr, zároveň ale klade velký důraz na podporu v nezaměstnanosti, rekvalifikační kurzy nebo na podporu vědy a výzkumu tak, aby pracovní místa obsahovala co nejvyšší přidanou hodnotu. Obě strany se tak zjednodušeně řečeno drží v šachu. Zaměstnanec má dostatečné bezpečí pro to odejít ze špatně placené či neperspektivní práce, projít rekvalifikací a najít uplatnění jinde. Zaměstnavatel taková místa, pokud chce přežít, zase musí nabízet. Což logicky zvyšuje zájem o práci u něj.

„Debaty se chopil ministr financí a nikoli ministr práce a sociálních věcí. Tohle je ale jeho agenda,“ říká další člen NERV, ekonom Daniel Münich. Vláda a ministr financí podle něj narazili s tím, že z opatření vytrhli jen jednu věc (a je jedno, kdo se vytržení z kontextu dopustil jako první). „Ten materiál je poměrně čtivý, žádná úředničina. A je v něm jasně popsané, že to není zdaleka jen o propouštění,“ říká Münich s tím, že debatě nepomohla ani média, která „snazší propouštění“ hned posílala do titulků.