Nebýt křečkem v kole

Jaro 2022, Nová scéna Národního divadla. „Rozpadají se mi vztahy, nemám na ně čas. Nedokážu si představit, že bych uživil rodinu.“ „Opravdu je možné dělat tři premiéry do roka s čistým svědomím, že to člověk dělal naplno a zároveň se za pár let neodrovnal?“ „Trápí mě zvláštní pokoutnost, která se objevuje kolem tématu honorářů. O částkách se nemluví a umělec se většinou stydí za to, že vůbec peníze potřebuje.“

Nepříjemné věty odříkávají dvě postavy v kouři. Jsou to věty českých režisérek, herců, kostýmních výtvarníků nebo dramaturgyň. Během performance předcházející diskusi o ekonomické situaci lidí pracujících v divadle je vyslovují režisér Jan Frič a herečka Kateřina Císařová. Veřejných diskusí o umění se v Praze nekoná málo, ale tento večer byl přelomový. A to i díky odpovědím na anketní otázky zaslané celkem 165 profesionálům.

Z nich vyplynulo, že průměrná výše hereckého platu v angažmá se může pohybovat kolem 21 685 korun, u režisérů je plat jen o pár tisíc vyšší. Čeští divadelní umělci tím poprvé dali veřejnosti vědět, že živit se jejich profesemi jde dnes jen tehdy, pokud máte jiné finanční zdroje. Popřípadě jste obsadili jednu z mála vedoucích pozic. Abyste neskončili jako pracující chudina, musíte být ochotni si přivydělávat. Třeba za barem jako držitelka Ceny Thálie Karolína Baranová, která o tom později mluvila v rozhovorech.