Nemít to na háku

Nejdřív byl komiksovým antihrdinou v nátělníku, džísce a s půllitrem v ruce pro partu kamarádů a výtvarníka Vladimíra 518, během jehož workshopu v roce 2012 vznikl. Teď ožil coby ztracená existence s věčnou kocovinou v animovaném filmu Hurikán, který režisér, animátor a kameraman Jan Saska nazval podle stejnojmenné písně Dalibora Jandy z roku 1986. 

Absolvent animace na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a na FAMU vyvolal v roce 2015 nadšení snímkem Happy End, který ho uvedl jako nový talent nejen na českou scénu. Anekdotický kraťas o jedné mrtvole měl premiéru v Cannes a dostal se až do širšího výběru filmů nominovaných na Oscara. Delší, výtvarně propracovanější a emotivnější Hurikán Saskův talent potvrzuje. Umí vyprávět sevřeně, minimalisticky, s precizním načasováním jako možná nikdo druhý mezi tuzemskými autory a autorkami animovaného filmu. Navíc v technicky extrémně náročné kreslené realistické animaci. 

Hurikán už má na kontě cenu diváků z nejdůležitějšího festivalu animovaného filmu – v Annecy. Před sebou první poloveřejné promítání v pražském kině Aero a producenti promýšlejí, jaká bude jeho další cesta k širšímu publiku ve chvíli, kdy pro krátké filmy neexistuje přirozený prostor v kinech. Svou další cestu promýšlí i jeho autor. Pokud přijmeme vizi krátkého filmu jako laboratoře, kde si lze věci zkoušet a na leccos přicházet, pak zjistil, že se to nemusí nutně týkat jen techniky nebo střihu, ale i jeho samotného.