Chci se do Ruska vrátit a dát lidem naději. I když může jít o můj život
S opozičníkem Iljou Jašinem o ruské agresivitě a možnosti změny, nedobrovolné výměně za vraha z FSB a posledním rozhovoru s Alexejem Navalným
Nedávno jste se při velké výměně ruských špionů zavřených za vraždění a další nelegální aktivity na Západě za politické vězně Vladimira Putina dostal z ruského vězení. Byl jste do něj odsouzen na osm a půl roku za porušení zákona o válečné cenzuře tím, že jste na internetu zveřejnil informace o masakru v ukrajinské Buče. Jak jste se o svém propuštění dozvěděl? Jak ten okamžik vypadal?
Dopředu mi nikdo nic neřekl. Výměna probíhala jako taková speciální operace. Že k tomu může dojít, mě poprvé napadlo, když jeden z představitelů věznice přišel ke mně do cely a vybídl mě, abych napsal žádost o milost. Dost kategoricky jsem to odmítl, řekl jsem, že Putin je válečný zločinec a o nic ho žádat nechci. Bylo to samozřejmě podezřelé, do té doby za mnou nikdo z vedení věznice nechodil a rozhodně nic takového nechtěl. Taky se mi ale honilo hlavou, jestli to není nějaký hloupý vtip.
Kdy jste pochopil, že není?


Za několik dní mě odvedli do policejního antonu, neměl jsem s sebou žádné osobní věci. Jen vězeňský mundúr. Odvezli mě do věznice kontrarozvědky FSB Lefortovo v Moskvě. Nikdo mi nic nevysvětloval, nevěděl jsem nic o tom, že ve stejné věznici se právě teď nacházejí další Putinovi političtí vězni, kteří byli později vyměněni se mnou. Žádal jsem, abych se mohl spojit s advokátem a rodinou, to dozorci ignorovali. Drželi mě tam několik dalších dní a měl jsem dvě verze, co se děje.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu