Elektroobčan, sen všech politiků

Jak vypadá občan, pro něhož čeští politici budují stát, alespoň na papíře? Je to co jen možno nezávislý člověk (nikdo z nich tu přece nechce „nemakačenka“ a „pijavice“), který dělá finančně uvážlivá rozhodnutí s výhledem do budoucna (protože jsme všichni „šikovní“ a „schopní“, jen nám to prý pořád někdo kazí). Podstatné části tuzemských politiků nebudou následující slova po chuti, ale pravda je, že tento jejich vysněný spoluobčan by měl vážně uvažovat o nákupu elektroauta.

Auta se spalovacím motorem, jejichž nové modely se přestanou v roce 2035 prodávat (a tento zákaz a snaha o jeho zrušení je hlavním politickým tématem dneška), nejsou nějaká výjimečně levná věc. Chcete ojeté auto v dobrém stavu a chcete s ním najezdit čtvrt milionu kilometrů? Se započtením servisu a paliva to stojí milion korun. Za to si koupíte a deset let budete provozovat nové elektrické SUV – při dnešních cenách. Ty budou za dva roky nižší, a za deset let ještě nižší. Pokud máte střechu s fotovoltaikou (dostupná a státem podporovaná věc), je provoz ještě levnější.

Dnes nejsou elektroauta pro každého. Skutečně jsou při nákupu drahá a nejsou vždycky praktická. (Redaktoři Respektu jezdí na služební cesty auty na benzin, protože dnešní baterie nemají pro naše používání aut dost velkou kapacitu a rychlost nabíjení.) Spalovací motory ale začnou reálně dosluhovat až za dvacet let. Technické možnosti budou v té době úplně jiné. Teď víme jen to, že baterie fungují lépe, než jsme čekali.