Rodokmen krásy a šílenství

Miluji ten kontrolovaný chaos. To organizované šílenství, kterému velím,“ popisuje svou lásku k profesi špičkový šéfkuchař ostatním kolegům a kolegyním a hvězdám v oboru na „hřbitovní hostině“ jedné fine dinning restaurace, kam byli pozváni a kterou se rozhodla její majitelka a šéfkuchařka zavřít. Ne kvůli finančním potížím, prodělečnosti nebo ekonomické krizi, ale protože „vše, co chtěla udělat tak, jak to chtěla udělat a s jakými lidmi, už udělala. Víc už toho chtít nemůže.“ A taky si chce konečně přispat, jet do Londýna, jít na party, poznat nové lidi. Zkrátka žít. 

Takové rozhodnutí, uvědomění si toho, že „víc už toho chtít nelze“, není – pokud jste na špici – vůbec snadné. Ostatně celá třetí řada slavného seriálu Medvěd, kterou odvysílal streamovací kanál Disney+ na konci června, je oproti dvěma předešlým sériím (kdy má člověk chuť kvůli neutuchající hektičnosti, hádkám, křiku, stresu, panice a úzkostným stavům hlavních postav umaštěného a nefunkčního chicagského bistra se sendviči s hovězím chaos utnout a zařvat: A dost!) o poznání klidnější a plná místy až filozofického mudrování nad prací těch, kdo se chtějí vyšplhat v gastronomii (a nejen v ní) až na vrchol – a „utrhnout“ si tam michelinskou hvězdu. Opravdu to stojí za to? Když všichni vědí, že za výjimečnost se platí tím, že musím „zastavit a odhodit svůj vlastní život“?

Každá vteřina se počítá