Ochránci českých politiků: prvních deset vteřin útoku je rozhodujících

Po otevřeném prostranství se rozezní píšťalka a vzápětí vzduch prořízne zvuk ostré střelby. Ozbrojení muži v černém rychle odstrkují její bezmocný lidský „terč“ a opětují palbu. Vzápětí ho stahují za sebe a s krytím parťáka odvádějí do bezpečné vzdálenosti. Scéna se opakuje ještě několikrát. Sledujeme jeden z výcviků útvaru Ochranné služby Policie ČR: na policejního figuranta ve skutečnosti nikdo nestřílí, ale palba na terč se opětuje ostrými náboji, aby se střelcům zaryly do paměti skutečné decibely a autentická energie opravdové patrony. Dříve se pálilo slepými, ale nebylo to ono – není zas až tak těžké je překřičet. Cíl dnešní akce je jasný a dobře ho vystihuje štábní poučka: rozbít stereotyp.

Tento stereotyp do české reality přináší fakt, že za posledních třicet let známe útok na politika (kromě vrhu vajec nebo střelby z kuličkové pistole) jen z filmů a videodokumentů. Právě statisticky klidné prostředí může být podle specialistů zodpovědných za ochranu veřejně exponovaných osob největším rizikem. V dané situaci lze snadno ztratit obezřetnost a s ní i rychlou reakci. Nedávné události na Slovensku zároveň ukázaly, že stačí málo. Jedno výjezdní zasedání vlády, jeden spontánní „kontakt“ s příznivci a jeden člověk se střelnou zbraní mohou příznivé statistiky rychle přepsat.