Proč neexistují žádná trojnohá zvířata
Saňoví psi vydrží běžet kolem dvou set kilometrů denně, za teplot klesajících pod 40 stupňů pod nulou; přes horské průsmyky, ve vichřici, den za dnem. Kdyby s nimi chtěl držet krok vytrvalostní běžec a doplňovat energii podobným tempem, musel by spořádat nejméně 70 velkých hamburgerů každý den – a ani to by mu nestačilo. Roald Amundsen, který znal možnosti těchto plemen i jejich skutečné potřeby přísunu energie, na ně v roce 1911 na rozdíl od svého rivala Roberta Scotta vsadil a také díky tomu dobyl jako první jižní pól. Jak funguje zázračný metabolismus saňových psů? Proč se pozemský život vzdal elegantní možnosti pohybu po třech končetinách a neexistují žádná trojnohá zvířata? Jak je možné, že vážky dolétnou přes oceán z Indie do Mosambiku, ačkoli jejich tělo obsahuje energii jen na čtyři hodiny letu? Odpovědi hledá a nabízí ve své nové knize o pohybu zvířat zkušený popularizátor vědy, biolog Jaroslav Petr, oceněný za svoji předchozí knihu Desatero smyslů Magnesií Literou v oblasti naučné literatury. Nynější Desatero pohybů je velmi podrobným, přesto strhujícím průvodcem po zvířecí říši, který opět vzbuzuje chuť dozvědět se ještě víc – o zákonech, podle kterých se neuvěřitelné bohatství živých forem vyvíjelo, nebo o tom, jak by mohl vypadat život na jiných planetách. Martin Uhlíř
Jaroslav Petr: Desatero pohybů. Zvířata na souši, ve vodě a ve vzduchu
Argo/Dokořán, 335 stran
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu