Podpoříme nadané studenty, hlásí české univerzity

Zdejší talentovaní zájemci o přírodní vědy, kteří chtějí studovat v angličtině, už nemusejí do zahraničí. Od podzimu vypisuje Karlova univerzita nový bakalářský učební obor Science, který kombinuje matematiku, fyziku, chemii a biologii. Cílem je mimo jiné nabídnout nejnadanějším studentům zajímavou alternativu přímo v Česku, což může být důležité zvlášť v situaci, kdy po brexitu dramaticky zdražily britské univerzity a na evropském kontinentu vzrostla konkurence. Přístup k novému oboru je výjimečný také ve zmíněné kombinaci oborů do jednoho výukového programu.

„Vymysleli jsme to v roce 2020, v den mých padesátých narozenin,“ vzpomíná jeden z duchovních otců projektu, imunolog Jan Černý z Přírodovědecké fakulty UK. Současný systém, kdy české vysoké školy dostávají peníze v závislosti na počtu studentů, a tedy se jich snaží nabrat co nejvíce, vede podle něj k tomu, že se univerzity nemohou soustředit na nejtalentovanější posluchače – vítěze středoškolských olympiád, nadšence do vědy a další. „V peletonu studentů je vždy několik mimořádných jedinců, které současný výukový systém zpomaluje, ztrácejí se v davu. Zároveň pozorujeme, že oni příliš nerozlišují chemii, fyziku, biologii, jsou nadaní obecně. Chceme je najít a pomoct jim zlepšovat se tak rychle, jak dokážou.“

Podle molekulárního biologa Lukáše Čermáka, který se na vzniku Science rovněž podílí, se v podobě multioborového mixu učí přírodní vědy třeba na prestižní britské Univerzitě v Cambridgi. Jinak je tento přístup v Evropě vzácný, což se ovšem v poslední době začíná měnit. „Specializace i díky nastupující umělé inteligenci končí,“ vysvětluje to již citovaný imunolog Černý. „Být odborník na jednu molekulu a strávit s ní celý život dnes už nevede ke slávě a získání grantů. Scházejí nám ve vědě lidé, kteří vidí celkový obraz, rozumějí jednotlivým metodám výzkumu a dokážou je využít. Klapky specializace jsou omezující.“

Výhodou pro uchazeče o nový obor, z nichž část má být vybrána úplně bez přijímacích zkoušek, část pomocí pohovoru, může být i výuka v angličtině. Podobné přednášky jsou u nás často dostupné jen v rámci dílčích předmětů nebo v oblasti humanitních věd, případně jako velmi drahé programy pro zahraniční studenty z celého světa – například na některých lékařských fakultách. Kvalitních vědců schopných učit anglicky je přitom v Česku údajně dost. „Cílíme na ty, kteří strávili dlouhou dobu na nějakém postdoktorálním pobytu, mají to v čerstvé paměti a často umějí skvěle anglicky,“ vysvětluje Černý, kdo bude v rámci Science přednášet. Do budoucna se počítá i s přilákáním zahraničních pedagogů, například z Heidelbergu nebo Sorbonny.