Druhý vrchol Jimmyho Cartera

V únoru 1977 udělal tehdejší americký prezident Jimmy Carter něco, co v dnešním Česku může znít povědomě. Před objektivy televizních kamer usedl ke krbu a uprostřed energetické krize poradil národu, ať stáhne o několik stupňů vytápění svých příbytků a obleče si místo toho svetr – třeba takový, jaký má právě na sobě jejich prezident. Nebylo to poprvé ani naposledy, kdy Carter kladl na bedra svých spoluobčanů nepohodlnou odpovědnost. O něco později pronesl projev, kterému se dnes přezdívá „O americkém neduhu“. Tím myslel závislost na konzumním způsobu života. „Jako by už ani nebylo důležité, co člověk v životě vykoná, ale spíše, co vlastní,“ vyprávěl Američanům v těžkých dobách Jimmy Carter. Netrvalo dlouho a zadumaného, hluboce věřícího baptistu vyhnal z Bílého domu nakažlivě optimistický Ronald Reagan.

Jimmy Carter se v těchto dnech, ve svých osmadevadesáti letech, loučí s Amerikou i se životem. Předminulý víkend ukončil pobyt v nemocnici a odešel dožít poslední dny do svého rodného městečka Plains v Georgii. V něm strávil spolu s jeho necelými osmi stovkami obyvatel většinu času od chvíle, kdy v roce 1980 opustil Bílý dům s pověstí neúspěšného prezidenta spojovaného kromě svetru s frontami u benzinových pump a zpackaným pokusem vysvobodit americké diplomaty držené na ambasádě v Teheránu. Pro většinu smrtelníků by volební porážka znamenala předčasný vrchol a konec kariéry. O Carterovi se naopak říká, že možná jako jediný prezident využil svého působení v Bílém domě coby odrazového můstku ke svému skutečnému životnímu vrcholu.

A v duchu jeho citace jím nebyla osobní prosperita. Carter odmítl využít finančních příležitostí, které postprezidentská fáze života nabízí, nezasedl ve správních radách velkých korporací ani nepronášel dobře placené projevy. Místo toho se usadil ve svém starém domě, jehož cena, jak popsali reportéři The Washington Post, „je pravděpodobně nižší než cena obrněných vozidel ochranky před ním“. Napsal tři desítky knih a nebyly to úplně bestsellery. „Prostě jsem nikdy neměl ambici zbohatnout,“ glosoval svůj životní styl bývalý prezident v jedné z reportáží.