Divoký západ existuje

Stojím uprostřed indiánské vesnice asi sto kilometrů na severozápad od Manausu, hlavního města Amazonie u břehu řeky Río Negro. Je poledne, vzduch je vlhký a horký. Přes náves jde pomalu pes, ale jinak nikde nikdo není. Nakonec se indiáni začnou objevovat a pomalu se potácejí k centrální chýši. Jdou za zvukem svolávacího bubnu. Náčelník je od pohledu energický starosta, jehož verbální energie ostře kontrastuje s od pohledu zakřiknutými příslušníky kmene.

„Postupně to tady vymírá,“ říká. „Museli jsme se v posledních letech spojit s ostatními kmeny podél řeky, abychom tu komunitu udrželi. Ale celkem se nám daří dobře.“

Dívám se okolo na klidnou vesnici a myslím na kmen Janomamů, který je usídlen pár set kilometrů dál proti toku Ría Negro u hranic s Venezuelou. Janomamové měli smůlu. Na jejich území bylo v sedmdesátých letech objeveno zlato a v podstatě hned se do oblasti začali stěhovat ilegální těžaři. Posledních padesát let je vyplněno neustálými střety ilegálních garimpeiros s docela divokými bojovníky kmene. Části území Janomamů byly soustavně ničeny hledači drahého kovu, kteří k extrakci zlata používají kapalnou rtuť.