Nejlepší zájem dítěte

V Česku už několik let běží spor o podobu rodiny. Zjednodušeně řečeno se vede o otázku, na jaký nejdůležitější parametr je nutné v rodinné konstelaci brát zřetel. Podle jednoho pohledu je jen v biologické rodině o dítě postaráno nejlepším možným způsobem, vše ostatní je náhražka. Podle druhého názoru sice záleží na tom, kdo dítě zplodil, ale klíčové nakonec je, u koho najde dlouhodobě lásku, péči, stabilitu a bezpečí. Spor pak probublává do řady aktuálních hodnotových otázek – od stejnopohlavních manželství po náhradní mateřství. 

Zmíněné dva pohledy se nyní střetly také v soudním systému. V roce 2014 se drogově závislé ženě narodil chlapeček, kterého úřady několik týdnů poté se souhlasem matky umístily do pěstounské rodiny. Biologičtí rodiče o dítě projevovali nestálý zájem, o svěření do péče ovšem v roce 2017 požádali prarodiče. Obvodní soud pro Prahu 6 jejich žádosti v roce 2021 vyhověl, a to přes varování znalkyně, že změna zasáhne chlapcův „pocit bezpečí a jistoty“ a ztratí při ní svoji „nejbližší vztahovou osobu“ – pěstounku chápal jako maminku, přestože si byl vědom toho, že jí v biologickém smyslu není. Verdikt se opřel o argument, že dítě má právo vyrůstat v biologické rodině. 

Rozsudek napadl nejprve městský soud, kterému vadilo zásadní procesní pochybení nižšího soudu. Na konci září pak Ústavní soud s těmito výtkami souhlasil a kritizoval také fakt, že byl ignorován názor chlapce, kterému sice bylo sedm let, ale byl způsobilý se vyjádřit. Senát se soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem obvinil obvodní soud, že řízení prodlužoval „se zjevným cílem, totiž aby si nezletilý na základě faktické střídavé péče zvykl v prostředí prarodičů, které soud preferoval“. A připomněl, že pokud náhradní péče trvá delší čas jako v tomto případě, vítězí zájem dítěte zůstat v podpůrném prostředí nad zájmem biologické rodiny. Jinými slovy – chlapec měl zůstat u pěstounů.