Dobrá služba Petra Dvořáka

V České televizi končí dekáda Petra Dvořáka. Stát tak dlouho v čele jakékoli instituce je náročné, tím spíše, když disponuje velkým vlivem a každý na ni má silný názor. Obstál tedy ve své misi?

V roce 2011 jsme poté, co se bývalý ředitel soukromé TV Nova Dvořák přihlásil mezi kandidáty na šéfa ČT, napsali: „Možná to bude znít překvapivě, ale jako nejlepší z nich se jeví někdejší ředitel Novy. Jde o schopného manažera, který ví, co vedení televize obnáší. Politikům podle toho, co víme, nikdy nešel na ruku a je o něm známo, že umí ctít roli, ve které právě je.“ 

Překvapivé to pro mnohé skutečně bylo, řada lidí z oboru se bála, že z ČT udělá komerční instituci, která navíc půjde na ruku PPF, jež vlastnila Novu. I tomu jsme se tehdy věnovali: „To samo o sobě nic neznamená, není možné lidi považovat za nesvébytné osoby, které jsou závislé výhradně na svých známých.“

Jsme rádi, že jsme se ve svém úsudku nemýlili. Dvořákova televize sehrála důležitou roli v době, kdy si mocenský tandem Miloše Zemana a Andreje Babiše začal parcelovat zemi. A protože jim televize nešla na ruku, útočili oba politici na Dvořáka a zpravodajství nekončící kanonádou. Svou útočností navíc zvedli konspirátory, dezinformátory či „jen“ prostě frustrované občany, aby na lidi pracující v televizi vylévali nekonečnou špínu na sociálních sítích. A nejen tam.

Kdo to nezažil, možná si neumí představit, jaké to je, čelit nekonečnému tlaku z tolika stran. Tento fakt vede i k většímu pochopení (byť ne souhlasu), proč reportáže a zprávy televize příliš často končily a končí u toho, že se dal prostor dvěma stranám a nehledalo se, kde je pravda. Naštěstí jsou v Česku i silná soukromá média, která svou investigací a nepříjemnými otázkami doplnila veřejnoprávní instituci, když se ta potřebovala nadechnout. 

Uvnitř čísla najdete text, který se věnuje i dalším aspektům Dvořákovy éry, tady bych zůstal jen u společensko-politické roviny: Petr Dvořák udělal českou společnost silnější, protože nedovolil politikům proměnit instituci, kterou vedl, ve služku mocných, jako tomu je v Polsku, Maďarsku a bylo na Slovensku. To je velká věc. 

Během ruské války proti Ukrajině navíc „jeho“ novináři a novinářky nabízejí doslova evropskou kvalitu zpravodajství. Za to mu patří dík a důležité místo v našich moderních dějinách. A nezbývá než doufat, že nový ředitel Jan Souček to vezme jako východisko, jakési minimum pro posilování role veřejnoprávní televize. 

Závěrem ještě jedno upozornění. Abychom měli co nejčerstvější informace ze Slovenska, posunuli jsme uzávěrku. Proto i měníme rozložení čísla. Reportáž najdete v přední části časopisu, která se tiskne později. Další aktuální informace publikujeme na našem webu.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, 

inspirativní čtení vám přeje 

Erik Tabery
šéfredaktor