Rusko zdvojnásobilo svůj vojenský rozpočet. Ukrajina bude potřebovat víc munice

Peníze, které ruští rozpočtoví plánovači přidělili armádě na celý letošní rok, zhruba 50 miliard amerických dolarů, jsou už utracené. Rusko proto svůj vojenský rozpočet pružně zdvojnásobilo. Armáda letos spolkne třetinu všech ruských státních výdajů. To je stejný poměr jako v případě Ukrajiny, jejíž ekonomika je na rozdíl od té ruské ničena neustálým bombardováním a šestimilionovou utečeneckou vlnou.

Ruské (nepřekvapivé) odhodlání dosypat finance a válčit dál znamená pro Ukrajinu samozřejmě problém. Není možné zjistit, do jaké míry jsou ruské proklamace o mohutné výrobě munice, tanků a bojových vozidel pravdivé. Faktem ale je, že Rusku miny, granáty, rakety ani útočné drony nedocházejí, a stále má schopnost je vyrábět nebo kupovat. Ruský tlak na ukrajinskou protivzdušnou obranu u měst a dělostřelectvo na frontě bude pokračovat. Ruská čísla provází řada neznámých. Je zcela neveřejné, jak jsou peníze rozdělené, jaká část jde například na platy vojáků a jaká na výrobu nových zbraní. U samotné zbrojní výroby je otázka, jak sofistikované zbraně je Rusko schopné (kvůli sankcím na technologie a kvůli celkové technické zaostalosti) vyrábět, v jakém množství a v jaké kvalitě. V současné rusko-ukrajinské válce jde především o dělostřeleckou munici. Platí, že i primitivní dělostřelecký granát zabíjí, a pokud jich bude mít Rusko velké množství, dokáže s nimi Ukrajině působit velké ztráty a brzdit snahu o osvobození okupovaných území.

Že NATO není schopné Ukrajině dodávat takové množství granátů, jaké dlouhodobě potřebuje, je známá a politiky i vojáky přiznávaná věc. Západní produkce se zvyšuje, ale ne dost. Na požadované množství se Spojené státy, Německo či Velká Británie plánují dostat „během příštích let“, což může být pozdě. Pokud se ukáže, že Rusko je skutečně schopné vyrábět ohromné množství munice a získá v tomto směru nad Ukrajinou převahu, budou stát západní spojenci Kyjeva před rozhodováním. Podle vojenských analytiků by rychlejší tempo znamenalo větší investice a případně i zásah do dosavadních zvyklostí – suroviny a kapacity určené pro zbrojní výrobu by musely dostat přednost před civilní ekonomikou.