Vlastizrádci

Po ranní procházce po telavivské pláži zkouším koupit dětem jahody, jenže synové se zmocňují zázvoru a okurky, a než stihnu zasáhnout, rozehrávají s tímto náčiním baseball. Seberu jim zeleninu, omlouvám se prodejci a snažím se zaplatit, zatímco oni otlapkávají kokosy a kiwi. Prodavač se ale usmívá a do tašky mi zdarma přihazuje čokoládu: „Pro vás. Vidím, že máte náročné dopoledne.“

Po obědě se s jedním z dětí vydávám po cyklostezce do arabsky mluvící Jaffy jižně od Tel Avivu. Obejdeme tam zmrzlinářství, pozdravíme toulavé kočky, projdeme kolem kaváren, kde z džezev voní kardamom, a obdivujeme arabské písmo na mešitách. Pak zpátky do centra Tel Avivu, což na kole trvá podél pláže asi deset minut. Telavivané sedí u moře a dívají se na západ slunce nebo hrají přes síť zvláštní místní kombinaci volejbalu a fotbalu. Den jako stvořený pro to zapomenout, že kontrolu nad zemí právě převzala extremistická vláda.

Izraelci se večer scházejí na demonstraci proti snaze nové vlády podkopat Ústavní soud a justici, proti anexi Západního břehu, proti diktátu náboženských fundamentalistů a proti další eskalaci vůči Palestincům. Zcela zaplní náměstí v centru, na nějakou dobu i zablokují hlavní dálnici.

Několik dní nato na jihu Izraele do demonstrantů najede autem extremista. Zástupce vládní strany bude volat po zatýkání opozičních politiků. Představitele předchozí koalice označí za „vlastizrádce“. A Ja’ir Lapid, který byl do konce prosince premiérem, to shrne slovy: „Takto vypadá…