Už mnohokrát se zdálo, že nacionalistické Alternativě pro Německo (AfD) dochází dech i témata. Nejprve byl překonán problém, který vedl k jejímu založení: eurokrize a její nároky na německou finanční pomoc jihu Evropy. Pak na naléhavosti ztratila i krize, díky níž se AfD jako první radikálně pravicová strana poválečného Německa po roce 2015 uchytila ve všech zemských parlamentech: uprchlíci. Poté gradovaly vnitrostranické souboje mezi partajními frakcemi, které vyústily v odchod několika bývalých předsedů a v posílení radikálního křídla. Kontrarozvědka předloni stranu označila za „podezřelou z extremismu“, tedy za možné ohrožení německé demokracie.
Poslední spolkové volby v září 2021, po nichž AfD skončila až na pátém místě, se tedy zdály být dokladem postupujícího úpadku. Teď se však najednou AfD naopak vyšvihla do nebývalých výšin. Pokud by se konaly volby, tak by z nich – soudě dle aktuálního průzkumu agentury Infratest Dimap – vzešla jako druhá nejsilnější německá strana. S 18 procenty hlasů by dosáhla stejného výsledku jako sociální demokracie (SPD) kancléře Scholze – silnější by s 29 procenty byla jen křesťanská demokracie (CDU/CSU).
Příčiny vzestupu stručně shrnul titulek analýzy publikované v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung: „Proti Zeleným a válce.“ Německou politikou právě hýbou snahy ministra hospodářství Roberta Habecka o „zelenější“ topení: podle jeho plánů by od příštího roku měly 65 procent tepla ve všech nových stavbách zajišťovat obnovitelné zdroje, prakticky by tak přestaly být instalovány plynové kotle. Nová fronta zelené transformace vyvolává silný odpor, živený obavami z vyšších cen tepla i praktickými pochybnostmi. Bude například tak rychle k dispozici dostatek techniků schopných zabudovat nové tepelné systémy? Plány zeleného ministra torpéduje nejčtenější deník Bild, liberální koaliční partner FDP i opoziční CDU/CSU – a zvlášť ostrým jazykem právě AfD.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
