Juval Harari tvrdí, že lidská civilizace je v ohrožení

Umělá inteligence se nabourala do operačního systému lidské civilizace. Nic víc a nic míň. Jako hostující esejista týdeníku The Economist to tvrdí izraelský historik Juval Noach Harari. Zapomeňte na obavy o pracovní místa nebo o vlastní důstojnost, pod níž se propadne země, až se tajně zamilujete do rozpustilého chatbotu. Tady jde o mnohem více. I když schopnost podlehnout slovům stroje v tom hraje klíčovou roli.

Jazykem lidské civilizace je příběh, píše Harari. „Lidská práva nejsou zakódována v naší DNA, jedná se o kulturní artefakt zrozený z toho, jakým způsobem vyprávíme příběhy, na jejichž základě pak píšeme zákony. Bohové nemají fyzickou podstatu, i tady se jedná o kulturní artefakty, jež jsme stvořili vyprávěním mýtů a sepisováním svatých knih.“ 

A teď přichází stroj, který umí – nebo ve velmi dohledné době bude umět – vyprávět se zručností, jež dosahuje lidských schopností, nebo je dokonce překračuje. Sladká slova chatbotu mohou zanedlouho znít našim uším stejně svůdně jako cokoli, co jsme kdy sepsali nebo vybájili my sami. A třeba to ani nepoznáme. Nebo poznáme a vůbec nám to nebude vadit. Nezapomínejme ostatně na to, že právě slova „zjevených“ textů, tedy třeba Bible a dalších základních náboženských pramenů, byla a dodnes mnohými jsou považována za sdělení, jež přicházejí zvnějšku lidské civilizace. Proč bychom nemohli podlehnout stejnému okouzlení strojem?

Harari bagatelizuje běžné obavy spojené s nástupem umělé inteligence. Samozřejmě, pro učitele na středních nebo vysokých školách, kteří nedokážou rozeznat esej studenta od výplodu elektronického mozku, je to problém. Co se stane se školským systémem? ptá se historik a rovnou nad tím mává rukou. „Takové úvahy míjejí podstatu. Nemyslete na školní eseje, myslete na příští prezidentské volby. Snažte si představit dopad, který mohou mít nástroje umělé inteligence na masově produkovaná politická sdělení, fake news nebo články víry nových náboženských kultů.“