Podezření na servilitu Miloše Zemana vůči Rusku a Číně byla velká, a teď získávají konkrétní obrysy. Respekt získal korespondenci bývalého českého prezidenta s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vládcem Si Ťin-pchingem. Hrad ji poskytl na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Zeman chtěl, aby Putin a čínský prezident byli během desetiletého mandátu jeho nejbližšími politickými spojenci, s oběma opakovaně jednal a byl s nimi i v častém písemném kontaktu. O čem, to se dosud nevědělo. Kancelář prezidenta republiky dohledala v archivech deset dopisů, které Zeman adresoval Putinovi, a dvanáct, jež odeslal čínské hlavě státu.


Zeman v nich vystupuje jako politik, který se snaží lobbovat za ruské a čínské zájmy. U Putina se přimlouval za větší vzájemné provázání v jaderné energetice v době, kdy se začalo jednat o rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. Zájem o tendr projevil ruský Rosatom, přestože české tajné služby vládu opakovaně varovaly, že kontrakt s autoritářským státem představuje bezpečnostní riziko pro stát. Zeman v dopisech prosazoval opak.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu