Kdo platí na prvním rande? Kdo by měl požádat o ruku? Jak kdo definuje nevěru a podle jakých pravidel se udržuje otevřený vztah? Může být pro některé muže problém, když má jejich partnerka vyšší vzdělání a víc vydělává? Máme mít společný účet, nebo dva oddělené? A co předmanželská smlouva? Je dobré při řešení problémů využívat populární psychologii? Je možné najít velkou lásku na konci života? Co se vztahy dělají technologie a sociální sítě? Kdo má na sebe vzít odpovědnost za antikoncepci? Na všechny tyto otázky jsme hledali odpovědi v uplynulých týdnech v seriálu o vztazích.
Kdo v našich deseti textech hledal návod, pomocí něhož by mohl snadněji navigovat rozbouřené moře mezilidských vztahů, mohl být zklamán. Žádný univerzálně platný soubor pravidel, jaký lidem dříve vnucovaly nejrůznější autority, dnes totiž neexistuje. Místo toho jsme vrcholnou autoritou rozhodující o podobě lásky my sami. Odpověď na většinu zmíněných otázek tedy zní – bude to tak, jak se na tom s potenciálním nebo stávajícím partnerem domluvíte.
Zuřiví, blbí a chudí
Většinu zmiňovaných otázek si naši předci klást nemuseli. Církev, společenské konvence, etiketa či zákony v minulosti jasně určovaly, kdo může s kým a za jakých podmínek uzavřít jaký typ svazku. Přesně stanovovaly, podle jakého scénáře se řádné vztahy navazují, kdo u toho má být a kdo má rozhodovat o dalším postupu, jak má následně vypadat dlouhodobý svazek a také, jak – a zda vůbec – je možné vztah ukončit.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
