Společenská hodina pravdy

Den učitelů letos získal nový – a docela dynamický – obsah. V úterý 28. března v několika městech napříč Českem vyšli do ulic (spíše v symbolickém slova smyslu) akademici společenskovědních a humanitních oborů, aby protestovali proti nízkým platům. Akce s názvem Hodina pravdy navázala na petici požadující důstojné mzdy akademiků v oborech typu filozofie, jazykovědy, historie, ekonomie, umění, práva nebo sociologie, která vznikla už v polovině roku 2022. Tehdy s ní přišli akademici z Filozofické fakulty Palackého univerzity v Olomouci a po měsících klidu získala za poslední dva měsíce na tuzemské poměry značnou popularitu. V současné chvíli ji podepsaly téměř čtyři tisíce lidí.

Protestující poukazovali na to, že se vyplácí odejít z univerzit za vyšší mzdou na střední a základní školy. Připomeňme, že na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy bere docent průměrně 32 400 korun, zatímco průměrná mzda v Česku je přes 40 000 korun, což je v kombinaci s bydlením ve větších městech pro mnoho akademiků neudržitelné. Rozklíčovat příčinu nízkého ohodnocení je zároveň poměrně složité. Jedním z problémů je tzv. koeficient ekonomické náročnosti (KEN), který měl na začátku devadesátých let predikovat vývoj oboru. U humanitních věd se tehdy počítalo s tím, že se jejich potřeby nebudou v čase příliš měnit, a žádný dramatický nárůst financí tudíž nebude potřeba. Humanitní fakulty limituje i samotné univerzitní uspořádání, v němž při rozdělování balíku peněz přicházejícího z ministerstva školství zbývá právě na tyto obory méně peněz. 

Zároveň zde hraje roli dlouhodobě obecně podfinancované vysokoškolské prostředí, například o špatných podmínkách doktorandů či akademických pracovníků se mluví už roky, aniž by došlo k nějaké radikální změně. Iniciativa Hodina pravdy nyní od státu proto jednorázově žádá záchranný příspěvek humanitním a společenskovědním oborům ve výši zhruba jedné miliardy korun. Ideální plat vysokoškolských pedagogů by měl zjednodušeně řečeno zamezit hromadným odchodům do komerční sféry nebo tomu, aby akademici museli mít dvě a více prací, aby se uživili.