Kdo miluje Ugandu

Pokus navázat homosexuální vztah? Sedm let vězení. Prokázaný homosexuální styk? Doživotí. Homosexuální akt s nezletilými, postiženými nebo drogami omámenými? Smrt. „Homosexualita porušuje zákony Ugandy a ohrožuje posvátnost rodiny, bezpečí našich dětí a přežití lidstva,“ napsal před pár dny na Twitter opoziční ugandský poslanec Asuman Basalirwa, který zákon obsahující zmíněné tresty navrhl kolegům. Minulé úterý návrh podpořilo 387 poslanců středoafrické země, dva byli proti – a 168 se na hlasování nedostavilo. Zákon musí ještě podepsat prezident Yoweri Museveni, jenž už zahraničním kritikům vzkázal, že „západní země nemají plýtvat časem lidstva tím, že ostatním vnucují své praktiky“. Po jeho podpisu už by zbývala poslední meta: ústavní soud, který podobně přísný zákon v roce 2014 kvůli technické chybě zneplatnil. 

Stupňující se tlak na homosexuály není v Africe ojedinělý, a to zvláště v anglofonních, bývalých britských koloniích. Například vláda v Keni v březnu vytvořila komisi vedenou biskupem anglikánské církve, která má ve školních učebnicích odhalit příklady propagace homosexuality. 

Homosexualitu považuje naprostá většina Afričanů za cosi „neafrického“, za západní import a zásadní ohrožení hodnot. Paradoxně to byli právě evropští kolonisté, kdo zákony zakazující a trestající homosexualitu zavedli. A na vyvolání současné homofobní vlny se významně podílely mimo jiné i některé americké evangelikální církve. Právě Uganda – emotivně to ukazuje třeba na YouTube dostupný dokument God loves Uganda (Bůh miluje Ugandu) z roku 2013 – patří k zemím, kde tuto radikalizaci živili misionářsky zapálení, vyhraněně konzervativní, na středoafrické poměry bohatí američtí evangelikálové. Extremističtí, v domovských USA zcela okrajoví pastoři získali v Ugandě glejt relevantních autorit, s přístupem do médií i k politikům. Slyšitelnější než v minulosti jsou ale i afričtí LGBT+ aktivisté, také díky podpoře aktivistů z USA.