Pan Kaplan měl pravdu rád

Cokoli se chtěl člověk dozvědět o vykonstruovaných procesech, Miladě Horákové, Rudolfu Slánském, stalinistické ekonomice, sovětských poradcích nebo únoru 1948, dříve nebo později skončil u nějakého toho Kaplana,“ zavzpomínal minulý týden historik Jan Adamec na Karla Kaplana, který zemřel ve věku 94 let. Adamec je zástupcem o padesát let mladší generace historiků, jež v devadesátých letech vyrůstala právě na Kaplanových pracích. Během studií z nich zásadně těžila, aby se vůči nim posléze vymezovala.

Což mělo jasnou logiku. Karel Kaplan se ke kariéře profesionálního historika dostal přes dráhu komunistického propagandisty, jímž po vstupu do strany v roce 1947 byl. Coby student Institutu společenských věd při ÚV KSČ a regionální funkcionář strany v Pardubicích a ve Vysokém Mýtě se stal součástí složitého partajního mechanismu, který se snažil u moci navždy udržet mimo jiné tím, že zcela kontroloval pohled československého obyvatelstva nejen na vlastní přítomnost a budoucnost, ale i právě na minulost. Kaplan ovšem ani tehdy historii zásadně nepřepisoval a nepodílel se na stalinistických zločinech, naopak byl jedním z prvních historiků, kteří se je snažili v následujících uvolněnějších šedesátých letech odhalovat.