Kultura/mix

DĚLNÍCI KULTURY

Minulý čtvrtek česká divadla, galerie či muzea vyvěsily na svých fasádách ukrajinské vlajky. Za války, kterou ten den rozpoutal Vladimir Putin na Ukrajině, mlčí múzy, nemusí ale mlčet ti, ke kterým promlouvají. Třeba k šéfdirigentovi České filharmonie Semjonu Byčkovovi.

Nedávno jsem byl na zahajovacím koncertě letošní sezony jeho souboru, pro který si Byčkov vybral Leningradskou symfonii. Dmitrij Šostakovič ji složil poté, co odmítl evakuaci z města obklíčeného wehrmachtem. V roce 1942 ji sovětský rozhlas vysílal v premiéře, ještě když probíhala blokáda. Tu zažila i Byčkovova maminka. Celých devět set dní, přičemž při jednom z náletů spadla bomba až do sklepa, ve kterém se ukrývala. Naštěstí nevybuchla.

Nejsem žádný velký odborník na klasickou hudbu. Ale když jsem Leningradskou pod Byčkovovou taktovkou poslouchal, úplně fyzicky jsem cítil ten šílený strach a zároveň obrovskou odvahu, které jsou v jejích tónech ukryté. Semjon Byčkov ví zřejmě líp než jiní, jak z nich tyhle Šostakovičovy nadčasové emoce dostat ven.

Byčkov se v Leningradě narodil sedm let po válce. Než se město po rozpadu Sovětského svazu přejmenovalo na Petrohrad, emigroval v roce 1974 do Rakouska, odkud zamířil do Spojených států. Už coby americký občan řídil spoustu filharmonií v Americe i v Evropě, tu Českou od roku 2018.

Minulý čtvrtek měli v Rudolfinu na programu komponovaný program se svou rezidentkou, klavíristkou Yujou Wang. Než ale zazněla úvodní…