Máme dvojí náskok

Jiří Mrázek pracuje na Českém statistickém úřadě 31 let, do penze má jít za dva roky. Radost z práce mu momentálně trochu kazí zmražení platů státních zaměstnanců, jinak si ale na sklonku kariéry užívá svou hvězdnou hodinku. A to hned ze dvou důvodů.

Mrázek – doktor přírodních věd z matfyzu – vede na ČSÚ odbor zabývající se měřením cen. U něj osobně se sbíhají data pro výpočet inflace a po letech drobných nezajímavých pohybů jsou z jeho čísel rázem ta nejsledovanější. Nejnověji z nich vzešlo zjištění, že meziroční tempo zdražování v lednu zrychlilo z 6,6 na 9,9 procenta. Tedy nejvíc od roku 1997, což úřad ve své oficiální zprávě z minulého týdne komentoval jako „návrat do turbulentních devadesátých let“.

Vedle domácí pozornosti ale Mrázkův odbor aktuálně boduje ještě jinak, na mezinárodní frontě. K měření zdejší inflace přidal jedno zdokonalení, jímž se české cenové indexy mírně odlišují od většiny světa a kterým se nyní chce inspirovat Eurostat pro počítání inflace v celé EU.

Jeden z tahounů

Odlišnost se týká kategorie s nejasným názvem „imputované nájemné“, jež podrobněji sleduje vývoj nákladů na vlastnické bydlení a ČSÚ ji od roku 2018 započítává rovnou do měsíční inflace, což jinde dělají až se zpožděním. Češi bydlí ve vlastním hodně, v tuzemsku proto jde o důležitou věc. Ceny rezidenčních nemovitostí, stavebních prací a renovačních materiálů navíc v poslední době všude významně rostou, proto hodlá Eurostat českou metodu prověřit a případně o ni obohatit…