Zabaleno
Národní jídla jsou konstrukt, obdobně jako třeba národní povaha. Přesto se lze z jídla dozvědět hodně informací o lidech, kteří ho jedí. Co říká ukrajinská kuchyně o Ukrajincích?
Evan Kleiman, autorka amerického podcastu Good Food, který pozoruje historii a kulturu lidstva skrze jídlo, říká, že ukrajinská kuchyně je, když „balíte nějaké věci do jiných věcí“. Velmi vtipně tím vystihuje její hlavní rys. Na mysli má samozřejmě jídla jako holubce (mleté maso s rýží zavinuté do zelného listu), vareniky (taštičky ve tvaru půlměsíce, které dovnitř uschovaly bramborovou, masovou nebo zeleninovou náplň), pelmeně (také taštičky, tentokrát kulatého tvaru) a další. A samozřejmě kuře Kyjev, což je závitek z drůbežího masa s máslem – hádejte – uschovaným opět uvnitř.
Všechny suroviny ze jmenovaných jídel by šlo bezpochyby servírovat mnohem primitivněji, například mleté maso prostě s rýží a oblohou ze zelí a kuřecí řízek jako prostý plátek. I náplně, které končí v taštičkách (houby, zelenina apod.), by mohly být jednoduše zakusované pšenicí v podobě chleba. V podání Ukrajinců a Ukrajinek ne. Podobně jako v současné válce sledujeme i na těchto pokrmech, že si díky řemeslnému umu a důvtipu podmaňují nepříznivé situace, takže i obyčejné suroviny v jejich podání dostávají vyšší úroveň a funkci. Neumím si představit, že by se v české kuchyni prosadil do běžného jídelníčku pokrm tak rukodělně náročný a pracný jako vareniky.
Mě osobně ale fascinuje kuře Kyjev. Jeho původ vysvětluje mnoho městských legend, ale kloním se k té, která umístila počátek do Ruska, respektive Francie. Odtud přišli na zakázku ruské šlechty významní kuchaři jako například nesmrtelný…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu