Putinovy slabiny

Jenom jeden člověk ví, zda se ukrajinská krize promění ve válku – ten, kdo ji rozpoutal, Vladimir Putin. Bidenova administrativa však zatím reaguje na jeho vojenskou eskalaci inteligentně, se správnou kombinací zastrašování a diplomacie. Vyzývá evropské státy k jednotě, dodává více zbraní na Ukrajinu. Aby demonstrovala své odhodlání, uvedla některé jednotky do vyššího stavu pohotovosti. Otevřeně také mluví o různých typech hybridní války, kterou Rusko vede, a naznačila sankce, jež Moskvu čekají, pokud se odhodlá k invazi.

Washington ale také nabízí diplomacii a vysvětluje, jakým způsobem by mohly Spojené státy a Rusko posilovat vzájemnou důvěru v oblasti bezpečnostního uspořádání ve východní Evropě.

Probuzení

Minulý týden jsem načrtl, jaké jsou v této krizi zájmy i silné stránky Ruska. Zároveň je však bezpodmínečně nutné chápat jeho slabiny. „Když Putin v roce 2014 obsadil Krym, ztratil zároveň Ukrajinu,“ píše například v podnětném eseji Owen Matthews. Ukrajina byla od svého vyhlášení nezávislosti v roce 1991 rozdělena mezi otevřeně proruskou část společnosti a druhou, více nacionalistickou. Matthews ale píše, že po obsazení Krymu a rozpoutání konfliktu na východě země Putin posílil právě ukrajinský nacionalismus a rostoucí protiruské nálady. Moskva nemá na své straně ani čísla. Putin vlastně odstranil z ukrajinského politického kalkulu miliony proruských Ukrajinců na Krymu i na Donbasu (obyvatelé Donbasu kvůli vysoké nestabilitě nehlasují v ukrajinských…