Kultura/mix

DĚLNÍCI KULTURY

V televizi i kinech jsou stále populárnější příběhy skutečných lidí. Ať už jde o politiky, umělce, vladaře či sportovce. Ve Velké Británii nyní vážně řeší, jak nová řada seriálu Koruna ovlivní vnímání krále Karla III., který v ní není vylíčen zrovna příznivě. Výsledek nechme na posouzení našim sousedům za Lamanšským průlivem, ale jedno téma spojené se seriálem je obecné. A sice zobrazení ženských postav.

Pokud bychom soudili princeznu Dianu podle páté řady seriálu, museli bychom si o ní myslet, že to byla nesvéprávná bytost, které někdo stále ubližoval a jejíž identitu zcela určovalo, že je oběť. Nic víc vlastně nedělala, jen čekala, trpěla a občas se pomstila. Tím, že se na naprosté minimum srazila její snaha pomáhat lidem v nouzi, nemocným či ohroženým válkou, není vůbec jasné, proč ji tolik lidí obdivovalo a mělo rádo.

Naštěstí ve čtvrté řadě toho bylo trochu víc, takže Diana nedopadla tak špatně jako Marilyn Monroe ve filmu Blondýnka. Její život se v něm pohybuje téměř výhradně ve vzorci: zneužívání, selhávání, deprese a násilí. Jako kdyby nebylo nic mezi tím.

Jistě, jde o ženy, které byly obětí systému, ve kterém se pohybovaly. Platily strašnou daň za slávu, život v královské rodině či Hollywoodu, ve světě, který určovala pravidla mužů. To nikdo nezpochybňuje a je dobře, že se konečně vše otevřeně popisuje. Jen je otázka, jestli nezačne v jistou chvíli snaha vykreslovat ženy jen výhradně jako oběti…