Jistota dvojnásobku

Největší rébus dnešních dnů má v podání Davida Kučery rychlé řešení. V odpovědi na otázku, kam se v zimě vyšplhají účty za elektřinu, vytahuje šéf pražské energetické burzy data o dosavadním vývoji obchodů a počítá.

Jedna megawatthodina, odpovídající velmi zhruba půlroční spotřebě běžného panelákového bytu, letos od ledna do září na burze stála v průměru 253 eur. Loni činil stejný průměr 91 eur. Cena tedy meziročně stoupla 2,8krát. To je důležitý koeficient. Zvláště pro ty, kteří se najdou v obrázku typické české domácnosti, která energie doposud nijak intenzivně neřešila a nechala svůj osud v rukou velkých značek jako ČEZ nebo E.ON bez nároků na vymoženosti, jako jsou fixace cen na delší dobu. Tito laxní klienti – s nejobyčejnější smlouvou „na dobu neurčitou“ – zatím paradoxně patří k vítězům současné energetické krize. Dodavatelé jim sice už letos ceny zvedli, ale jen mírně. Elektřinu pro ně nakupují zpravidla s ročním předstihem, a tak si letos účtují loňské burzovní ceny. A příští rok analogicky přejdou na ty letošní, 2,8krát vyšší.

Přesné plány dosud nikdo z velkých prodejců nezveřejnil, ceníky však ve firmách už vznikají. Sami na burze nakupují, jejími cenami se tedy budou řídit. Do finálních faktur připočtou ještě jiné položky spojené s údržbou sítě, které reguluje stát a není u nich důvod k velkému zvýšení. Když se jimi finální účet naředí, zdražení bude menší, ale minimálně na dvojnásobek se vyšplhá.

„Z mého pohledu je dvojnásobné zdražení elektřiny pro…