Chybějí nám chvíle pro sebe

1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?

Bílá holubice. Kde je více politiky než před a po ukončení konfliktu? Zároveň je to vlastně tak vzácné zvíře, že ho vídáme málokdy – myslím, že to reflektuje, jak se nám konflikty daří řešit.

2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)

Mám pocit, že politické okamžiky mě stále formují, vždy se dá něco měnit, reflektovat, udělat krok zpět. Co mě ale zformovalo, jsou „okamžiky“ z přírody, tam se chyby napravují těžce. Došlo mi, že prázdná vyjádření a pár podpisů na papíře nemusí udělat vůbec nic, a to hlavně pro svět kolem nás.

3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?

Pravděpodobně první přímá volba prezidenta, bylo mi v té době sedm. Se spolužačkami a spolužáky jsme hodně prožívali nový obrázek Zemana visící na zdi ve třídě. Nelíbil se nám, dokonce jsme plánovali, že přikreslíme cigaretu a láhev.

4. Kdy a proč jste plakala kvůli politice?

Často pláču, když slyším příběhy studentů a studentek a mladých lidí žijících v zemích, kde je nedostatek vody nebo vůbec žádná, dějí se popravy lidí přímo před očima, policie se chová jako agresor, vládne strašná nespravedlnost, samota, útlak… a to od lidí, kteří každý den bojují za lepší svět – právě proti politice.

5. Které vaše přesvědčení se nesnese se společenskými…