Který slovní druh se vám na základní škole jevil jako nejsložitější? Většina z nás si teď asi vybaví více či méně klopotné osvojování si pravidel pro skloňování podstatných a přídavných jmen nebo časování sloves. Trochu stranou zůstává další ohebný slovní druh – číslovky. Na nich přece není nic těžkého, jsou to jen čísla. Ale ouha, i tady se najde spousta příležitostí k chybování.
Docela často například dochází k záměně číslovek základních a řadových, což pak v písemném projevu vede k tomu, že za řadovou číslovku pisatel nedá tečku, která tam ale u tohoto druhu musí být pokaždé: „podrobnější informace jsou na 3. straně“ (číslovka řadová) versus „podrobnější informace jsou na straně 3“ (číslovka základní).
Dalším rozšířeným nešvarem je přidávání koncovek k číslům v duchu hesla „proč dělat věci jednoduše, když to jde i složitě“. Je přece mnohem snazší a také po jazykové stránce správné napsat třeba „před 20 minutami“ než chybně „před 20ti minutami“, „od 5. března“ než „od 5tého (nebo ještě absurdněji 5-tého) března“ a podobně. Doplnění koncovky je navíc netaktní vůči čtenáři, protože předpokládá, že čtenář neumí skloňovat.
Číslovky – ať už psané slovy, nebo číslicemi – jsou samostatná slova, jsou tedy od dalších slov odděleny mezerami, například „za 15 let“, „volební účast byla 67 procent“ či „běh na 10 km“. Někdy jsou ale číslice součástí složeného výrazu, a píší se proto bez mezery. V tomto se často chybuje zejména ve spojení s procenty. Například ve větě „inflace v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
