Farma zvířat

Xenotransplantace, přenos zvířecích orgánů do lidských těl, byly dosud něco jako jaderná fúze: desítky let „skoro“ na dosah ruky. Teď si ale můžeme slůvko „skoro“ škrtnout: chirurgové v americkém Marylandu 7. ledna transplantovali sedmapadesátiletému Davidu Bennettovi srdce geneticky modifikovaného prasete a v době uzávěrky Respektu, týden po experimentu, se pacientovi dařilo dobře, lékaři jej dokonce odpojili od podpůrného umělého srdce. Po mnoha neúspěšných pokusech v minulém století se zdá, že metoda překonala dětské nemoci.

Xenotransplantace byly dosud něco jako jaderná fúze: desítky let „skoro“ na dosah ruky.

Experiment má mnoho skrytých souvislostí. Je za ním neuvěřitelný pokrok genetiky v posledních dvaceti letech. Veřejnost všechny ty zprávy o klonování či převratných metodách editace DNA často vnímá jako nějaké vědecké pohádky či určitý druh sci-fi – dokud se nenarodí první GM děti nebo nedojde k pokusu, jako je ten současný. Xenotransplantace se měly začít dělat už začátkem století, soukromé firmy tehdy připravovaly chovy modifikovaných prasat žijících ve sterilních podmínkách, jenže se ukázalo, že vytvořit vhodná zvířata nelze. Převratná metoda úpravy genů CRISPR, která se začala prosazovat kolem roku 2014, proměnila hřiště: zásah do dědičné výbavy, který dříve trval měsíce či léta a stál desítky tisíc eur, šlo najednou uskutečnit v horizontu týdnů za stovky eur.

A tak se dnes nedobrovolným dárcem orgánů stalo prase se třemi geny „vystřiženými“ z dědičné…