Co s tím?

Jedni ho přirovnávají k yettimu, kterého sice nikdo nikdy pořádně neviděl, ale pořád se o něm mluví. Jiní k červenému hadru, který je lepší před zdejší veřejností raději nevytahovat, a když už, tak leda pod novým jménem.

Řeč je o zákonu o sociálním bydlení, anebo – jak znějí dva nové, údajně přijatelnější názvy – o podpoře v bydlení či o dostupném bydlení. Dva straničtí lídři vládnoucí pětikoalice, pirátský ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a lidovecký ministr práce Marian Jurečka, minulý týden společně představili první pracovní verzi. Do dvou let z ní mají být hotové a platné paragrafy jako „podvozek“ pro slibované vládní řešení sílící bytové krize.

Poradit, nebo se zaručit

Jak naznačuje původní název, smyslem zákona není vyřešit bydlení pro všechny, ale pro sociálně ohrožené vrstvy. Což není oblast, které většinová společnost příliš fandí, proto nejde o nějak populární iniciativu.

Hlavní principiální změnou oproti dnešku je, že stát by se zákonem zavázal systematicky pomáhat lidem, kteří se dostanou s bydlením do problémů nebo jim problémy hrozí. Takových je v Česku podle tvůrců návrhu až milion, velkou část tvoří děti. Na nevyhovující bydlení se pak v jejich životech nabalují další strasti, což ve finále společnost tak jako tak něco stojí. Prvotní pomoc s bydlením se tedy jeví jako rozumný přístup, teď ale stát nic takového negarantuje a vše závisí na vůli a nasazení regionálních politiků a neziskových organizací.

Kdyby chystaný zákon prošel, stát…