Zatím to necháme

Na dlouhé diskuse nemá Jiří Ondra čas, poslední tři týdny žije ve své vlastní válce, která je s tou opravdovou na Ukrajině těsně spjatá. „Sháním naftu, v republice je jí málo,“ říká známý plzeňský pumpař ve spěchu do telefonu na vysvětlenou, proč se nemůže dlouze vybavovat a také proč ceny za paliva rostou tak rychle.

Ondra vede spolu s bratrem rodinný podnik Tank Ono. Jeho síť 44 stanic se už roky profiluje jako diskontní řetězec, který drží minimální marže a co nejnižší ceny. Firma je vyvěšuje každý den přehledně na web, z něhož se stal oblíbený zdroj informací pro každého, kdo se snaží trh paliv systematicky sledovat. Jde o spolehlivý ukazatel pro zodpovězení otázky, nad níž si dnes motoristé lámou hlavu víc než kdy jindy – kde je férová cena, která pumpu uživí, aniž by svou marži zbytečně nadsazovala.

Minulý týden Ondra zdražoval naftu každý den o korunu. V úterý po vyhlášení amerického ropného embarga na ruskou ropu přidal koruny dvě. Za první dva týdny války zvedl cenu z 34,50 na 48,90. Že by šlo o nepřiměřený skok, Ondra popírá – prodává prý dál za to, za co nakoupí, s marží navíc v řádu několika málo korun, tak aby zaplatil „minimální režii“ firmy. Zda už válečná inflace končí, prý nikdo nemůže tušit. „Tipuju ještě tak pět korun navíc, ale to je čistě můj názor,“ říká Jiří Ondra k odhadu dalšího vývoje.

U jiných pump šlo minulý týden vidět naftu i za víc než 50 korun. Těsně k této hranici se blížila také průměrná cena za celé Česko, jak ji měří přes svoje…