Jak zahodit bumerang

Sedí tatínek s maminkou na gauči, možná si dokonce nalijí veltlín, vypadá to na pěkný večer. A v tom bumerang. Totiž telefon. Dospělé dítě volá s návrhem. Že by se na chvíli zase přistěhovalo. Dočasně samozřejmě. Že by se aspoň využil dětský pokoj. Stejně je teď vlastně k ničemu. Rodiče nemají na výběr. Jistě, u nás jsi vždycky vítáno, musí říct. A hlavou jim přitom běží, že v tom pokoji přece maminka cvičí jógu a tatínek tam má kolo a vlastně ho chtěli pronajmout a za ušetřené peníze letět na Fuerteventuru. Ale to se nedá nic dělat, když se dítě vrací jako bumerang.

Bumerangové děti je termín, který se také opakovaně vrací. Označuje mladé dospělé, kteří po nějaké době mimo domov přicházejí žít zpět k rodičům. Není jim to většinou moc příjemné a telefonát domů dost dlouho odkládali. Často je k tomu nutí okolnosti a mnohé bylo napsáno o tom, že to je celospolečenský problém. Nájmy jsou vysoké. Dostupné startovní bydlení chybí. Když nastoupíte do prvního zaměstnání, je placené špatně, pokud vůbec. V mnoha zemích musí navíc mládež splácet vysoké dluhy za studium. A tak dále. Vítej doma, kdo jiný by měl pomoci než táta s mámou.

Jak však výzkumy zjistily, pro rodiče je to horší než pro děti. Ano, těžko se se svými dětmi loučili, trpěli syndromem prázdného hnízda a maminka si trochu poplakala. Pak si ale našla nové koníčky a s tatínkem Fuerteventuru a v pokojíčku jógu. Prostě pohoda. Dokud se nad tím nevynořil bumerang. Jenže rodiče mají v popisu práce mít pro své dítě…