Ochlazení století

Ve poslední den roku 1978, neděle. Teploměr ukazuje v tuto roční dobu neobvyklých více než deset stupňů Celsia nad nulou, mnozí vyrážejí na odpolední procházku jen v jarních bundách. K večeru se pak rozsvěcují televizní obrazovky: běží Silvestr hravý a dravý moderovaný Vladimírem Menšíkem. Čas ubíhá, půlnoční přípitek se blíží. Oblíbený komik a bavič rozšafně posílá zdravici prvnímu kosmonautovi Remkovi, budovatelům metra a dálnic i těm, kteří silvestr nemohou slavit, neboť pracují v hutích, dolech a chemickém či energetickém průmyslu.

Při ranním pohledu na venkovní teploměry se však hlava zamotala všem bez ohledu na to, zda a jak slavili. Teploty totiž už od večera klesaly extrémní rychlostí, až o tři stupně Celsia za hodinu. Například v meteorologické stanici ve středočeském Městci Králové odpoledne naměřili plus 14,9 stupně a následující ráno zaznamenali minus 19,1 stupně – teplota během 15 hodin poklesla o 34 stupňů Celsia. Nebývalý pád způsobený masivní studenou frontou s mimořádně rychlým nástupem arktického vzduchu byl zaznamenán v bývalém Československu i v okolních státech. V důsledku „ochlazení století“ – jak začal být tento jev později označován – nastal chaos a kvůli nedostatku surovin a energií odstartovala krize, se kterou se střední Evropa potýkala počátkem roku 1979 několik týdnů.

Běžný život v Československu doslova „zamrzl“. Ještě o Vánocích pršelo a z mokrých zásob uhlí a koksu, tehdy hlavního surovinového zdroje pro elektrárny, se tak stal…