To všechno oni

Doba je nejistá, minimálně na jednu věc se však můžeme spolehnout. Každých pár dní přibude nějaký další důvod zapochybovat, jestli je vláda Andreje Babiše vůbec schopna čelit covidové katastrofě. Minulý týden se dokonce zdálo, jako by své úsilí vzdala. Ministři ani premiér nešetřili silnými slovy a sdělili národu, že se na nás „řítí katastrofa“ a čekají nás „pekelné dny“ (premiér Babiš), nemocnice jsou „na hraně kolapsu“ (ministr Blatný), „blíží se absolutnímu vyčerpání lůžek“ (náměstek ministra Černý). Konání vlády těmto varovným voláním ale neodpovídalo. Zatímco školy, obchody, kultura jsou už víc než čtyři měsíce nuceně zavřené, aby – jak vysvětluje vláda – se zpomalilo šíření viru a předešlo kolapsu nemocnic, tento kolaps se stejně blíží, a vláda najednou jako by na další krocení pandemie rezignovala. Až minulý čtvrtek navrhla další opatření. Budou ale stačit?

Okres na severu i na jihu

Dosavadní praxe boje s koronavirem přesvědčivě ukazuje, že jako účinná obrana zabírá radikální omezení pohybu a kontaktů obyvatelstva. Při více nakažlivé britské mutaci viru ovšem přestala podzimní strategie fungovat a vláda musí vymyslet něco jiného.

Podle epidemiologů dochází k největšímu šíření viru v továrnách. Logicky se tedy objevily výzvy k jejich uzavření na dva až tři týdny, aby došlo k omezení ekonomiky a kontaktů alespoň jako na jaře loňského roku. Ekonomové tehdy vyčíslili cenu takového zavření zhruba na pět miliard korun za den. Sami…