Odvážná a vizionářská Kolumbie

Čísla jsou si až pozoruhodně podobná. Ze Sýrie v důsledku tamní války uteklo zhruba 5,6 milionu obyvatel. Z Venezuely v důsledku ekonomického rozvratu způsobeného tamní populisticko-socialistickou vládou odešlo v posledních letech podle odhadů OSN zhruba 5,5 milionu lidí. V osmdesátimilionovém Německu dnes podle posledních údajů žije zhruba 1,7 milionu uprchlíků s různým statusem pobytu. V padesátimilionové Kolumbii se nachází přibližně 1,7 milionu běženců ze zhroucené Venezuely, ještě donedávna z velké části zcela nelegálně. To se však v posledních dnech naprosto zásadně změnilo. Konzervativní prezident Iván Duque oznámil, že jeho země poskytne desetiletý legální status všem Venezuelanům, kteří do země přišli do konce letošního ledna. Těm, kteří už měli svůj pobyt v zemi nějakým způsobem právně ošetřen na příštích deset let, odpadá povinnost svůj status pravidelně obnovovat.

Podobnosti mají své meze. Duque svým prohlášením na rozdíl od Angely Merkel do země nikoho nevpouští, reaguje výhradně na již existující realitu. Kolumbijci příchodu uprchlíků ze zhroucené sousední země nikdy nijak zásadně nebránili, a i kdyby snad bývali chtěli, neměli by v pohraniční džungli a horách reálnou šanci přívalu zabránit. Duque také podobně jako německá vláda v roce 2015 čelí „pochybnostem“ části svých spoluobčanů, zároveň je ale hluboce nepopulárním prezidentem, jenž se už ani nepokouší o kandidaturu v příštích volbách. Srovnávat také nejde stabilní, prosperující Německo a Kolumbii,…