Lidskost nemizí

Pohled na Českou republiku přináší hodně smutku. Nikdy v životě jsem nezažil, aby mi přátelé z různých koutů světa psali s tím, že koukají na zprávy a bojí se o mé zdraví. Některým mým kamarádům volali příbuzní žijící v zahraničí, ať se k nim přestěhují, než to v Česku přejde. Jsou to sice přehnané reakce, ale motivuje je starostlivost, což člověk chápe.

Tím, že jsme se ocitli uprostřed pandemického víru a řešíme jeden problém za druhým, občas nám mizí ze zřetele to, čeho jsme svědky. A sice fascinujícího boje o lidský život. O naší politice si můžeme myslet cokoli, řešíme často neduhy a slabosti naší civilizace, ale dnes lépe než kdy předtím vidíme, že na každém z nás záleží. Zdravotníci pracují do vyčerpání, protože každý pacient nese svůj jedinečný příběh.

Po Česku jezdí sanitky, které převážejí pacienty z přetížených nemocnic, vzlétají helikoptéry se stejným cílem, soukromé firmy nabízejí rozvoz vakcín, Francie nám půjčila sto tisíc ampulí očkovacích látek, sousední státy dávají k dispozici své nemocnice…

Jsme rozdělená společnost. Lišíme se už nejen podle politických a hodnotových preferencí, ale i podle vztahu k pandemii. Někteří tvrdí, že v Česku se vlastně nic neděje, je to jen mediální virus atd. Ale nemocnice společnost spojují. Tady se dostává všem stejné péče. A i když to mnozí považují za zbytečný luxus, protože smrt k životu patří, je svým způsobem uklidňující, jakého nasazení je schopna zdejší společnost, aby zachránila životy, když je to možné.

V takové společnosti je dobré žít. A nic na tom nezmění neschopnost vlády či lhostejnost malé části společnosti. Dokonalá země neexistuje. Píšeme často o problémech, které pandemie způsobuje, ať už jde o ekonomiku, nárůst psychických potíží, vzdělávání dětí atd. Ale je třeba připomínat i to, co se daří a že vidíme mnoho dobrých skutků.

Lidé stále pomáhají druhým, slouží jako dobrovolníci, posílají peníze lidem v nouzi, dělají sbírky oblečení, dobrovolníci jezdí doučovat sociálně slabé děti, některé knihovny rozvážejí knihy lidem domů, soudy chrání práva občanů. Svědectvím doby je i dopis, který dojal starostu Chebu Antonína Jalovce.

Vážený pane starosto,

o situaci v Chebu dnes informuje Sächsische Zeitung.

Článek na nás hluboce zapůsobil a nesmírně nás zde všechny zasáhl.

Jménem všech občanek a občanů města Tharandt, jakož i jménem tharandtské městské rady chci Vám, milý kolego Jalovče, zaměstnancům Vaší městské správy, všem lidem v partnerském městě Chebu, a zejména lékařům a zdravotnickému personálu popřát sílu a vytrvalost.

V našich myšlenkách jsme s Vámi a velmi doufáme, že toto nesmírné utrpení co nejrychleji pomine.

Saský ministerský předseda Michael Kretschmer nabídl Vaší zemi pomoc. Jsem mu za to velmi vděčný. Lidé v Sasku jsou po Vašem boku.

Všem v Chebu ze srdce přejeme, aby se společnými silami podařilo koronavirovou krizi překonat.

Buďte všichni zdrávi!

Hluboce s Vámi soucítí a z Tharandtu srdečně zdraví

Silvio Ziesemer

starosta

Lékaři často říkají, že mentální nastavení pacienta je pro léčbu důležité. Platí to i pro společnost. Neměli bychom tedy zapomínat, že na to nejsme sami.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery
šéfredaktor