Předminulý pátek se podle čínského kalendáře rok krysy přehoupnul do roku buvola. Nové období prý bude přát lidem, kteří jsou vytrvalí a umějí se spolehnout sami na sebe. V Česku si v tyto dny připomínáme jiný předěl: končí rok křečka, během něhož některým lidem nic jiného než spolehnout se sami na sebe nezbylo. A hned začíná další rok křečka, kdy se na tom nejspíš moc nezmění.
Když před rokem Stanislav Křeček skládal slib jako nový veřejný ochránce práv, provázely jeho nástup do funkce značné obavy. Už jako zástupce bývalé ombudsmanky Anny Šabatové totiž kupříkladu veřejně rozporoval a zpochybňoval závěry, k nimž dospěl přímo úřad, do jehož čela mířil. Zejména se to týkalo tématu diskriminace, jedné z hlavních agend ombudsmana, kterou v Česku podle Křečka téměř nikdo nezažívá, protože si na ni de iure nikdo nestěžuje, přestože z výzkumů kanceláře opakovaně vyplynulo, že malý počet podaných stížností je způsoben zdlouhavostí a nákladností jejich vyřízení.
Diskriminaci téměř nikdo nezažívá, protože si na ni de iure nikdo nestěžuje.
Jak upozorňují v otevřeném dopise, který minulé úterý zaslali premiéru Andreji Babišovi a poslancům zástupci šestnácti organizací a občané romského původu působící ve vládních radách pro záležitosti národnostních menšin, po roce je nade vši pochybnost, že se obavy naplnily zejména u skupiny, která je prokazatelně v Česku diskriminací ohrožena nejvíce – Romů. Autoři psaní sesbírali výroky, v nichž Křeček…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu