Česko posílá vojáky do hybridní války
Má ale také povinnost pomáhat lidem v nouzi
Sto padesát českých ženistů se chystá na polsko-běloruskou hranici pomáhat svým spojeneckým kolegům s látáním děr v žiletkovém plotě, který Poláci staví na obranu proti ilegálním migrantům mířícím na jejich území z Běloruska. Na vojenské pomoci se shodla prakticky kompletní tuzemská politická reprezentace od prezidenta Miloše Zemana přes vládu Andreje Babiše, nastupující vládu Petra Fialy a nečeká se ani problém při schvalování operace v obou komorách parlamentu. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek vysvětlil, že otázka je, jak Polsku pomoci co nejefektivněji, „protože na polské hranici se nachází sedm tisíc migrantů, které může Lukašenkův režim pustit do Evropy“.
Rozhodnutí chránit evropskou hranici ostnatým plotem, vojáky a policisty před pár tisíci uprchlíků ze zemí, kde jim hrozí nebezpečí, by ještě před nedávným časem vzbudilo docela velký odpor značné části evropských politiků i veřejnosti. Situace na polských hranicích ale pohled posunula. Většina běženců se do Běloruska dostala s pomocí režimu tamního diktátora Aljaksandra Lukašenky organizovaně a jako jeho nástroj k destabilizaci polské společnosti, jejíž strach z migrantů a nechuť k jejich přijímání je přinejmenším stejný jako v Česku, tedy velký. Ale přece jen je tu otázka, zda by se Lukašenkův atak nedal při vší jeho vážnosti vyřešit vstřícněji – myšleno vstřícněji vzhledem k uprchlíkům, kteří za nic nemůžou a tráví týdny bez perspektivy v zimě, často bez jídla a bez zdravotního zabezpečení a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu