Babí léto

Je to jedno z nejkrásnějších období v roce. Léto již ubralo na síle, úmorná vedra ustoupila, ale o poznání chladnější a mnohdy deštivý podzim ještě nenastal. Pro tento krátký čas na rozhraní léta a podzimu se vžil název babí léto. Proč právě babí léto?

Teorií je hned několik. Jedna z nich říká, že v té době poletují vzduchem lehká pavučinová vlákna, která ze snovacích bradavek na svých zadečcích vypouští drobní pavouci běžníci, slíďáci, čelistnatky a pavučenky. Tato hebká vlákna připomínají chomáče bílých „babích“ vlasů.

Dalším vysvětlením je počasí, které je na přelomu září a října suché, slunečné, téměř bez větru a teploty přes den šplhají trochu výše než na podzim. Noci ale už bývají chladné a k ránu se vytváří mlhy, jež se pak převalují u země celé dopoledne. Létu zkrátka definitivně dochází síly. Druhý díl Slovníku české frazeologie a idiomatiky (1988) připomíná spisovatele Karla Jaromíra Erbena, který řekl, že tepla „je v tuto dobu již namále, jako ho má stará bába“. Babí léto je tedy zestárlé léto.

Josef Jungmann se při pátrání po původu babího léta obrátil k astronomii. Měl za to, že tento pojem je odvozen z názvu hvězdokupy Plejády v souhvězdí Býka, které se říká Kuřátka, ale lidově také Baby. A právě Plejády je v období od 21. září do 2. října, kdy se podle klimatologů nejčastěji v Česku i v dalších evropských zemích vyskytuje babí léto, možné pozorovat na obloze. „Že toho času tyto hvězdy panují, proto i babí léto,“ shrnul slovutný jazykovědec.
…