0:00
0:00
Kultura15. 8. 20212 minuty

Lhoty a Lhotky

Hana Vařáková
Astronaut

Horní, Dolní, Nízká, Vysoká, Kamenná, Slovanská, Chocholatá, Dubská, Ovesná, Třešňová, Husí, Jestřábí, Panská, Šárovcova, Francova, Dobrovítova, Písková, Petrova, Roubíčkova, Vidlákova… Jen jejich seznam by vydal na několik jazykových koutků. Řeč je o Lhotách.

Lhoty a Lhotky – ať už samostatně, nebo ve spojení s nějakým přívlastkem – jsou vůbec nejčastějšími názvy obcí v Čechách a na Moravě. Na mapě Česka jich dnes najdeme celkem 349. Odkud se ale vzal jejich název a proč jich je tolik?

↓ INZERCE

Odpověď je třeba hledat v dávném středověku, na začátku 13. století. Za vlády Přemysla Otakara I. docházelo v rámci kolonizace území k osidlování méně atraktivních a také méně úrodných lokalit novými osadníky převážně z řad domácího obyvatelstva. Lhoty pak zakládali drobní feudálové v průběhu 13. a 14. století, mnohdy na okrajových částech katastrů již existujících obcí. Často šlo o nehostinná místa, kde se nacházely bažiny a močály, které bylo nutné nejprve vysušit, nebo divoké lesní porosty, jež noví osadníci museli vypálit či vykácet, aby získali půdu vhodnou pro zemědělství. Práce to byla namáhavá, a tak aby se jí lidé chopili, museli k ní být nějak motivováni.

Tím lákadlem pro nově příchozí bylo, že po přesně vymezenou dobu byli osvobozeni od odvádění dávek panstvu a dalších poddanských povinností. Období „daňových prázdnin“, jak bychom řekli dnes, se ve staré češtině nazývalo „lhóta“ či „lhota“. Tento termín souvisí s přídavným jménem „lehký“, původní význam slova tedy byl…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc