Tohle očkování není pro chudé

Candice Sehoma zvedá telefon v Johannesburgu, kde tato mladá žena pracuje pro Lékaře bez hranic. Šedesátimilionová Jihoafrická republika čelí druhé vlně koronaviru, denně tu přibývá kolem 20 tisíc nakažených a zdejší „PES“ je ve třetím stupni z pěti, což znamená noční zákaz vycházení nebo omezení hromadných akcí. Školy zůstávají otevřené.

Země patří k nejvyspělejším v Africe, jinou zbraň proti pandemii než restrikce zatím ale nemá. „Očekáváme jeden a půl milionu dávek oxfordské vakcíny vyrobené v Indii. Milion dávek by měl přijít v lednu, půl milionu v únoru,“ říká Sehoma, jež organizuje kampaně za dostupnost léků. Očkování tedy začne brzy, možná však také brzy skončí; zmíněná vakcína od firmy AstraZeneca se podává ve dvou dávkách a naočkování necelého milionu Jihoafričanů je kapkou v moři. Přímo s výrobci se jihoafrické vládě podařilo nedávno dojednat také dodávku dalších 20 milionů dávek od několika firem včetně Pfizeru, tři miliony dávek slibuje Africká unie, kdy ale budou tyto vakcíny k dispozici, se neví.

Západní vakcínu z Indie Jižní Afrika navíc dostane i proto, že se tu šíří nová, nakažlivější mutace viru, a je tedy v globálním zájmu zakročit rychle. Jiné rozvojové státy budou patrně muset čekat déle, vyjednat si svoji vlastní dohodu s výrobci je navíc mimo jejich možnosti. Špatná zpráva, s níž v prosinci přišla People’s Vaccine Alliance, mezinárodní sdružení, jehož cílem je spravedlivá distribuce vakcín do celého světa, se zřejmě nemýlila: devět z deseti lidí…