Vztažné zájmeno „jenž“ dnes už působí poněkud knižně, ale jeho definitivní odepsání stále není namístě. V esemeskách, e-mailech či na Facebooku už ho sice téměř nikdo nepoužije, ovšem ve složitěji formulovaných odborných textech, v beletrii nebo ve zpravodajství a publicistice své místo určitě ještě má.
Posuďte sami, které z následujících souvětí se vám čte lépe: „Prezident Donald Trump, který v listopadu prohrál volby, o kterých vzápětí prohlásil, že byly ukradené, oznámil, že se nezúčastní inaugurace svého nástupce, kterým je Joe Biden.“ Nebo: „Prezident Donald Trump, jenž v listopadu prohrál volby, o kterých vzápětí prohlásil, že byly ukradené, oznámil, že se nezúčastní inaugurace svého nástupce, jímž je Joe Biden.“ „Jenž“ tady funguje jako náhrada za frekventované zájmeno „který“.
Ve skloňování zájmena „jenž“ v mužském rodě a „jež“ v ženském a středním se však nezřídka chybuje. Problém bývá hlavně s tvarem ve čtvrtém pádě jednotného čísla rodu mužského – „jejž“ (nikoli „jenž“): „Přímý přenos koncertu, jejž vysílala Česká televize, zhlédlo půl milionu diváků.“ Dalším kamenem úrazu bývá první pád množného čísla rodu mužského životného – „již“ (ne „jež“): „Čeští biatlonisté, již měli pozitivní test na covid-19, do závodu nenastoupili.“ Tvar „již“ se už ale ani v psané formě moc často nevyskytuje, mimo jiné proto, že je homonymní s příslovcem/částicí „již“: „lépe již bylo“, „znají se již dávno“.
V ženském rodě může nastat zádrhel u délky samohlásky ve čtvrtém pádě…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
