A nejlepší premiér by byl…

Jaká byla první reakce Dominika Feriho, když jste se ho zeptala na jeho postoj ke svědectví žen, které jej obvinily ze znásilnění?

To bylo ještě před zveřejněním onoho článku, když ale už věděl, že vyjde. První reakce byla, že ta nejzávažnější obvinění, na která se ho novináři ptali, jsou nepravdivá.

Článek s obviněními vyšel předminulé úterý, jak jste ten den s Dominikem Ferim komunikovala?

Ten den jsme spolu samozřejmě komunikovali intenzivně, před tím, než článek vyšel, i poté. Po jeho publikování jsme spolu řešili hlavně politickou rovinu celé věci. Já jsem jej později požádala o to, aby rezignoval na svůj poslanecký mandát a odstoupil z kandidátky do podzimních parlamentních voleb. Zareagoval na to okamžitě, nelicitovali jsme o tom ani vteřinu. Říkal, že si je vědom, že jeho pozice je neudržitelná, byť popíral věci, které mu byly kladeny za vinu.

Když vám ještě před zveřejněním článku řekl, že se ničeho nezákonného nedopustil, jak jste reagovala?

V tu chvíli jsme já ani on přesně nevěděli, co vše v tom článku bude. Dominik dostal dopředu poměrně detailní otázky, z nich šlo samozřejmě usuzovat, že obvinění nebudou banálního charakteru. Když mi je ukázal a já si je přečetla, ptala jsem se ho, jestli něco z toho učinil tak, jak je to popisováno. Tvrdil, že nic z toho, k čemu mezi ním a ženami došlo, nebylo bez jejich souhlasu.

Otázky Dominikovi Ferimu přišly nedlouho před úterním zasedáním vašeho poslaneckého klubu svolaným právě k tomuto tématu – Feri ale na něj už nepřišel. Proč? Vy jste ho tam nechtěla mít a řešit to tam s ním, nebo on nechtěl přijít?

On se z něj sám omluvil. Chtěla jsem všechny přítomné kolegy, kteří zrovna byli v Poslanecké sněmovně, informovat o tom, k čemu došlo, říct jim, že ten článek brzy vyjde. Proto jsme se sešli. Sdělila jsem jim, že obsahem článku budou pravděpodobně závažná nařčení.

Co se vám během jednání s kolegy honilo hlavou?

Měla jsem smíšené pocity. Na jedné straně mi bylo jasné, že tohle je opravdu závažné. Na druhé straně ale samozřejmě znám Dominika dlouho a myslím si, že docela dobře, protože jsme spolu tři roky seděli v jedné kanceláři. Takže jsem sledovala ten jeho, řekněme, politický vývoj v posledních letech. A nikdy, opravdu nikdy jsem u něj nezaznamenala chování, které by bylo takového závažného charakteru, o němž se nyní bavíme. Měl drzý smysl pro humor, nešel daleko k sarkasmu, ale to bylo tak vše. Takže jsem se tomu zároveň zdráhala uvěřit. Myslím, že to je docela přirozená reakce a že by bylo lidsky špatně, kdybych to hned automaticky brala za dané, že přesně takhle to vše proběhlo, jak bylo předestřeno.

Seděl na jednání klubu váš čestný předseda Karel Schwarzenberg?

Nebyl tam, ten den nebyl v parlamentu.

Když článek vyšel a vy jste si ho přečetla, změnil se nějak váš pohled na věc?

Samozřejmě mě šokovaly především pasáže, kde byl popisován sex bez souhlasu. Proto jsem se znovu s Dominikem spojila, tentokrát už na dálku, po telefonu a začali jsme řešit jeho rezignaci.

„Vzal noční stolek a zatarasil jím dveře, abych nemohla z pokoje odejít. Opakovala jsem, že s ním sex mít nechci, a žádala ho, ať v nátlaku a fyzickém dobývání přestane. Utrhl se na mě, ať prý držím hubu a už nic neříkám, a pak se na mě vrhl a měl se mnou sex navzdory opakovanému nesouhlasu. Zůstala jsem jako opařená a nedokázala se ani pohnout, byla jsem paralyzovaná,“ popsala jedna z žen, co jí měl Feri udělat. Předpokládám, že jste se ho v telefonu ptala, zda je to pravda. Co říkal?

Řekl ne, tak to nebylo, není to pravda, takto to neproběhlo.