Velká politika

Poslanci minulý týden podle očekávání odhlasovali nový stavební zákon. Ve sněmovně ale nabral nečekanou podobu a před volbami lze kvůli němu čekat ještě napínavé měření a přeskupování sil.

Nová norma kompletně nahrazuje dnešní stavební předpisy. Vláda ji chystala dva a půl roku a má jít o její největší legislativní počin. Po celou dobu se ale zákon živelně přepisoval a další balík úprav si do něj prosadili poslanci – třeba možnost stavět obytné místnosti bez oken, umisťovat do parků menší stavby bez povolení nebo dělit pozemky i tak, že k nim nebude přístup.

Dřívější široká shoda, že stavební právo je třeba přepsat a vylepšit, se tak ve sněmovně rozpadla. Vládní koalice – tak jako v jiných bodech – přestala existovat. Proti stavebnímu zákonu se postavila většina sociálních demokratů a překvapivě i komunisté. Nakonec prošel jen o čtyři hlasy díky ANO, SPD a třem poslancům ČSSD.

Spěch a rizika

Nyní norma putuje do Senátu, kde lze vzhledem k převaze opozice s jistotou čekat velké zásahy. To vše otevírá prostor pro nejrůznější scénáře. Když sněmovna nestihne projednat senátní verzi do voleb, rozpracovaný zákon spadne pod stůl, takže teoreticky nemusí projít vůbec nic. Spíš ale Senát zákon výrazně přepíše a postaví Andreje Babiše před dvě možnosti – vyhovět opozici, anebo protlačit se stávajícími spojenci verzi z minulého týdne plnou rizikových bodů, v naději, že nuancím technicistní normy stejně voliči nerozumí a spokojí se s obecným tvrzením, že nový zákon bude lepší než starý. „Bude to strašně velká politika,“ odhaduje vývoj jeden z vládních legislativců.

Novinkou, o které se ve sněmovně mluvilo nejvíc, je kompletní přesun stavebních úřadů pod stát. Dnes úředníci spadají pod obce a kraje, kde pracují v takzvané přenesené působnosti, podobně jako když obce za stát vedou matriky či vydávají řidičské průkazy. Babiš loni Svazu měst a obcí ČR slíbil, že nejnižší stavební úřady zůstanou v dnešním režimu. To už ale neplatí – schválená verze přesouvá úředníky komplet pod stát.

Výhodou má být jejich odclonění, tak aby starostové nemohli „své“ stavební úřady ovlivňovat. Nevýhodou vznik nového státního molochu a ztráta lokálních vazeb, kdy občané mají dnes snazší možnost dovolat se přes samosprávu nápravy, pokud úřad nefunguje. Nikdo také přesně neví, kolik úředníků bude třeba přesunout – vládní odhady mluví o pěti až 13 tisících postů. Mnohde se budou muset úředníci přestěhovat, dostat nové počítače a napojit na nové, dosud neexistující sítě. Na přesun je podle zákona čas až do července 2023, kritici však varují, že jde o největší změnu ve státní správě od vzniku krajů v roce 2000 a že vůbec není jisté, jak se zvládne. Místo slibovaného urychlení procesů tak může nastat paralýza. Nový model také bude stát víc peněz. Už příští rok začne fungovat Nejvyšší stavební úřad se sídlem v Ostravě, který celou soustavu bude řídit a bude mít za úkol ji i postavit. V příštím státním rozpočtu tak přibude nová kapitola.

Senátoři už dali najevo, že hlavně tyto věci chtějí změnit a dvě nejnižší patra stavebních úřadů ponechat na obcích a krajích. Neshody, kolik úředníků a kam bude třeba přesunout, souvisí s další velkou změnou, spočívající v takzvané integraci dotčených orgánů. Dnes stavby potřebují razítko i od úřadů hlídajících životní prostředí, půdní fond a ochranu dalších veřejných zájmů. Vydavatelé těchto razítek se nově včlení pod stavební úřad. Stavebníkům díky tomu ubude obíhání, ale úředníci dohlížející na ochranu přírody ztratí právo veta. Nově se budou všechny veřejné zájmy vyhodnocovat kolektivně uvnitř integrovaného stavebního úřadu, prosadit sporné stavby tak bude snazší.

Tento princip pro stát vymyslela Hospodářská komora ČR, kde si Babiš první verzi zákona nechal napsat. Toto neobvyklé řešení mělo řadu kritiků, včetně Nejvyššího správního soudu, ekologických spolků nebo nově zformovaného uskupení 101 vysokoškolských akademiků – kvůli tomu, že Hospodářská komora ČR z definice straní stavebníkům a developerům.

To se projevilo jak ve vládní, tak ve sněmovní verzi nového zákona, jejíž hlavní filozofií je usnadnit stavění a omezit regulaci. Jak ale upozornil Nejvyšší správní soud už na začátku legislativních příprav, zákon se začal přepisovat bez toho, že by nejdřív někdo zanalyzoval, v čem jsou dnes jeho problémy. To ve finále může vést k situaci, kdy výsledek žádné zlepšení nepřinese.