Nikam to nezmizelo
Izraelsko-palestinský konflikt se znovu probudil s nečekanou zuřivostí
Hodně záleží na tom, komu dojdou rakety dříve. Z palestinského Pásma Gazy létají relativně levné vodovodní trubky naplněné průmyslovým hnojivem. Jejich dolet se ale za poslední léta dramaticky prodloužil, technici radikálního islamistického hnutí Hamás dokážou materiál pašovaný tunely z Egypta využívat stále efektivněji, takže sirény neznějí pouze v malých městech na jihu Izraele, ale také v několikamilionové aglomeraci Tel Avivu, a dokonce i v Jeruzalémě. Kdysi Izrael zdůvodňoval potřebu vojensky ovládat území Západního břehu Jordánu s tím, že by jinak palestinští radikálové mohli snadno přerušit primitivními střelami provoz Ben Gurionova mezinárodního letiště, které představuje hlavní a téměř jediné spojení země se světem. Minulý týden ohrozili islamisté letiště i z mnohem vzdálenější Gazy.
Proti létajícím trubkám startují z izraelské strany podstatně sofistikovanější, a tudíž také výrazně dražší střely protiraketového systému Iron Dome. Hamás pálí v co největších dávkách, někdy i více než sto raket najednou, s vědomím, že úplně stačí, když jich doletí pár. Izraelci musí zasáhnout a zničit každou jednotlivou střelu mířící nad obydlená území a minulý týden se jim to s využitím radarů, nejrůznějších dalších senzorů a počítačových algoritmů v podstatě dařilo. Hamás vyslal více než tisíc střel, výsledkem bylo (v době uzávěrky) „pouze“ sedm zabitých Izraelců.
Smrtelná a světelně efektní hra ale nemůže trvat příliš dlouho. Nikdo neví, kolika střelami Hamás přesně disponuje…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu