Drzoun Arenberger

Časopis, který držíte v ruce, odchází do tiskárny v sobotu. Přes víkend se ještě mohla seběhnout spousta věcí. Třeba rezignace ministra zdravotnictví Petra Arenbergera, která by byla víc než namístě.

Pro případ, že je vykutálený politik ještě v úřadu, si jen rychle shrňme, co je na tom špatně.

Díky vzorné práci kolegů ze Seznamu Zpráv víme, že nejnovější člen vlády za hnutí ANO se topí na několika frontách. Má nesrovnalosti v majetkových přiznáních, která vyplňoval už před nástupem do funkce coby ředitel pražské vinohradské nemocnice. Většinu svých 67 nemovitostí v přiznání dříve neuváděl a doplnil je až letos, když se o jeho majetek začala média zajímat.

To by samo o sobě možná šlo chápat jako nezkušenost nebo opomenutí, zbytek ale ne. Arenberger vedle šéfování špitálu ještě podnikal a vydělával na klinických dermatologických studiích pro farmaceutické firmy. Podobné studie prováděla i samotná nemocnice, během posledních let jich ale měla čím dál méně, zatímco soukromá Arenbergerova praxe naopak čím dál více. Zvláštní? Ne až tak, když nově víme také to, že Arenberger neváhal své nemocnici pronajmout vlastní statek jako archiv. Bylo by zajímavé vědět, zda nemocnice takový archiv opravdu potřebovala, ale i kdyby ano, jde o zjevný střet zájmů, kdy veřejné prostředky končí v kapse toho, kdo je má spravovat.

Ministr v nuancích svého příběhu kličkuje a mlží, informace uvolňuje postupně pod tlakem a kdo ví, co se ještě dozvíme. Už teď ale vidíme několik zarážejících…